Vincenc Havel (1906 - 1992)

Známý severomoravský sochař; studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. Mařatky a Štipla, absolvoval studijní cestu do Itálie. Malíř a sochař, který se v malbě věnoval především portrétům v soše figurálnímu realismu. Člen Spolku výtvarných umělců Aleš, Spolku umělců slezských v Opavě a Tvůrčí skupiny Bezruč. Zdánlivě na okraji jeho tvorby vznikal celá léta cyklus Žena, který dotváří duchovní profil autora. Zachycuje ženu v její rozmanité kráse i symbolickém významu jako dívku, milenku, matku, ženu v plné zralosti. Žena se mu stává filozofickým vyjádřením harmonie a životního optimismu. Tvary, do kterých spoutal sochař ženské tělo, jsou syntézou soustředění a zároveň rozletu, znakem neustálé všudypřitomné harmonie a touhy po ní, touhy člověka po kráse. Motiv ženy zaujal sochaře svou vnitřní harmoniií, tak blízkou hudbě. V jeho chápání ženské figury cítíme tvary nástrojů, dozvuky písní a vyváženost melodie. Sochařova ruka zde opustila na chvíli milované housle, aby v kameni vyjádřila svůj hold ženě a hudbě.